Kolik našlo práci a kde

Fakta

Více než polovina uprchlíků je ekonomicky aktivní, ¾ z nich vnímají svoji práci jako stálou. Velká část z nich pracuje u zaměstnavatelů s více než 205 zaměstnanci. Nejvíc jich však působí v nízkokvalifikovaných profesích (80 %). Nedaří se tedy příliš využít jejich profesního potenciálu.

Při pohledu na ekonomicky neaktivní skupinu uprchlíků (25 %) je důvodem u těch, kteří zatím práci ani nehledali, v 71 % péče o děti. To zcela odpovídá struktuře uprchlíků, kdy nejpočetnějším typem rodiny je matka s malými dětmi.

Mezi hlavní důvody nezaměstnanosti uprchlíci řadí především nedostatečnou znalost češtiny (71 %), významný vliv má také péče o děti (35 %). Pozitivním zjištěním je, že administrativní překážky jsou podle odpovědí uprchlíků zcela minoritním důvodem a tedy nezpůsobují zásadní bariéru ve vstup na český pracovní trh.

Ochota rekvalifikovat se je mezi uprchlíky, kteří v ČR prozatím nepracují, vysoká: přesahuje 70 %. To spolu s částečnou ochotou se přestěhovat (30 %) indikuje snahu přizpůsobit se situaci na českém pracovním trhu. Ochota ke stěhování je ovšem nižší, což souvisí patrně se spokojeností uprchlíků s bydlením. Větší část se stěhovat nechce do jiných regionů ČR (57 %, oproti 30 %, která by ochotná byla). (Zdroj: Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ČR)