Největší fámy a vysvětlení

Cizinci nepracují a jenom pobírají dávky

Rychlá odpověď: ¾ uprchlíků mají práci. Zatímco uprchlíci získali humanitární dávku v hodnotě 6 x 5000 Kč, ale aktuálně jsou vyřazení z národního systému sociální podpory. Každá domácnost ubytovávající Ukrajince si naopak může zažádat o každoměsíční příspěvek 3 000 Kč za ubytovaného.

  • Až do roku 2021 čerpali cizinci ze systému sociální podpory jen minimálně. Například v roce 2021 jim bylo vyplaceno pouhých 3,6 % z celkového objemu všech sociálních dávek. Z toho více než polovinu obdrželi občané EU a pouhých 1,6 % cizinci ze třetích zemí.

    Po útoku na Ukrajinu aktivovala celá Evropská unie směrnici o dočasné ochraně. V ČR se v původní verzi počítalo s tím, že by uprchlíci byli ubytovaní v zařízeních pro uprchlíky (v gesci MV) a dostávali “kapesné” ve výši stanoveného násobku životního minima. Protože příliv uprchlíků byl příliš velký, vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí alternativní systém co nejjednodušší dávky, kterou bylo možné co nejrychleji a nejjednodušeji distribuovat.

    Tak vznikla humanitární dávka ve výši 5000 kč, na kterou měl nárok každý držitel dočasné ochrany. Díky ní se České republice podařilo zaopatřit běžence v první, vypjaté fázi konfliktu a stabilizovat situaci.

    Od července 2022 vstoupily platnost 2 novely Lex Ukrajina, které platí dosud, a usilují o lepší zacílení HUD. Držitelé dočasné ochrany nejsou a pravděpodobně i nadále nebudou vpuštěni do systému státní sociální podpory, mají nárok pouze na humanitární dávku (nikoli například na dávky hmotné nouze, příspěvek na péči, apod.)

    První dávka se uprchlíkům vyplácí i nadále v plné výši 5000 korun, od druhé dávky se již zkoumají příjmové, sociální a majetkové poměry domácností a dávka se poměrně přísně krátí. Od 7. dávky se částka dále snižuje a jako základ pro její výpočet slouží výše životního minima (3 320 Kč pro děti a 4 620 Kč pro dospělé).

    Zároveň české solidární domácnosti si mohou zažádat o příspěvek na bydlení ukrajinských uprchlíků ve výši 3 000 Kč na osobu a měsíc, maximálně ale takto jeden žadatel smí ubytovávat najednou 3 osoby. Nehrozí tedy zneužívání situace ubytovnami.

    Čeští občané i dostanou od vlády v rámci tzv. Úsporného tarifu v průměru příspěvek okolo 15 000 Kč na domácnost na pokrytí výdajů s vysokými cenami energií. O ten si nemusí nikdo žádat a dostane jej automaticky.

    Více než polovina ukrajinských uprchlíků je ekonomicky aktivní, ¾ z nich vnímají svoji práci jako stálou. Velká část z nich pracuje u zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci. Nejvíc jich však působí v nízkokvalifikovaných profesích (80 %). Nedaří se tedy příliš využít jejich profesního potenciálu.

Cizinci nám berou práci

Rychlá odpověď: Neberou. V Česku je více práce, než pracujících lidí. Každoročně chybí firmám okolo 350 tisíc lidí. Česká populace zároveň stárne a každý rok tím pádem odejde do důchodu 25 tisíc pracujících, které nikdo nenahradí.

  • Více než polovina uprchlíků je ekonomicky aktivní, ¾ z nich vnímají svoji práci jako stálou. Velká část z nich pracuje u zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci. Nejvíc jich však působí v nízkokvalifikovaných profesích (80 %). Nedaří se tedy příliš využít jejich profesního potenciálu.

    Průzkum ukazuje, že, zaměstnaní uprchlíci pracují jak pro zaměstnavatele v ČR, tak na dálku pro zaměstnavatele na Ukrajině. Byť výrazně převládá podíl zaměstnanců pracujících pro české zaměstnavatele (81 %), významná část uprchlíků podle dotazníkového šetření pracuje na dálku pro zaměstnavatele na Ukrajině (19 %).

    Vysokoškoláci jsou zastoupeni dvojnásobně oproti české populaci. Většina ukrajinských uprchlíků je tedy kvalifikovaných, z dat ale vyplývá, že zastávají zatím nekvalifikovaná povolání.

    Oficiálně je na tuzemském trhu práce více než 350 000 volných míst, uprchlíků přišlo do Česka přes 400 tisíc, včetně dětí a seniorů. Téměř polovina se jich již vrátila do rodné země. Skutečné množství však může být až půl milionu. K vyřešení krize na trhu práce bude nutné změnit legislativu a celý trh zpružnit. Podle Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) je nutné zvýšit flexibilitu v zaměstnávání.

    Rozdíl mezi těmi, kdo v nejbližších deseti letech odejdou do důchodu a těmi, kteří vstoupí na pracovní trh, lze odhadnout na více než 250 tis. osob. Nebo jinak: každým rokem z pracovního trhu „zmizí“ nejméně 25 tis. osob, které z tuzemských zdrojů nelze nahradit – pokud se věk pro odchod do důchodu nezvýší. Ale i kdyby se věk odchodu do důchodu se prodloužil, i pak bude situace na pracovním trhu stejná – bude více lidí z něho odcházet než na něj přicházet. Jen se to celé posune v čase. (Zdroj: OPSZV - ASO ČR)

    Současný deficit řeší náboráři tím, že hledají nové zaměstnance mezi nezaměstnanými, přetahují se o již zaměstnané pracovníky s konkurenčními firmami, oslovují absolventy středních odborných škol a v neposlední řadě si dovážejí zahraniční pracovní sílu. Fakta ovšem ukazují, že první tři strategie se průmyslovým podnikům daří jen poskrovnu a firmy čím dál víc spoléhají na pracovníky z ciziny. Současný deficit řeší náboráři tím, že hledají nové zaměstnance mezi nezaměstnanými, přetahují se o již zaměstnané pracovníky s konkurenčními firmami, oslovují absolventy středních odborných škol a v neposlední řadě si dovážejí zahraniční pracovní sílu. Fakta ovšem ukazují, že první tři strategie se průmyslovým podnikům daří jen poskrovnu a firmy čím dál víc spoléhají na pracovníky z ciziny. Mezi nejžádanější pozice v průmyslových firmách dnes patří kvalifikovaní dělníci na obsluhu strojů, montéři či opraváři. Už teď je ale mezi nimi skoro každý čtvrtý cizinec.

    Některé průmyslové firmy se snaží zajistit si odpovídající odbornou přípravu uchazečů svépomocí. „V minulém roce jsme za 80 milionů korun zprovoznili v chemickém areálu v Litvínově unikátní školicí centrum, které zahrnuje vedle učeben i zmenšené funkční modely výrobních jednotek a požárně-bezpečnostní polygon,“ říká Michał Chmiel, personální ředitel skupiny Orlen Unipetrol, která zaměstnává pět tisíc lidí. Ochota rekvalifikovat se je mezi Ukrajinci, kteří v ČR prozatím nepracují, vysoká: přesahuje 70 %.

Nechtějí se učit Česky a začlenit se

Rychlá odpověď: Čím stabilnější mají podmínky, tím spíše se budou začleňovat a učit Česky. Velká část Ukrajinských uprchlíků vyčkává, jak dopadne válka a zda se budou moci vrátit domů. Nebo zda se budou muset vrátit domů, protože česká vláda zatím neurčila, jak je bude začleňovat do společnosti od roku 2023. Prozatím jsou všechna opatření dočasná.

  • Všechny děti ukrajinských uprchlíků mají ale v Česku povinnou školní docházku.

    Až 25 tisíc Ukrajinců ve věku od patnácti do devatenácti let uteklo před válkou do Česka. Jenže pokračovat tady ve studiu je pro ně dost obtížné. Překážkou je podmínka daná zákonem, že se musí umět domluvit česky. „Pro řadu z nich to bude nepřekročitelné, česky se za tu krátkou dobu nenaučí. Vhodnější by bylo, kdyby zkoušky mohli dělat v srpnu poté, co absolvují kurz českého jazyka,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. (Zdroj: ČRo Radiožurnál).

    Aktuálně všichni neziskoví poskytovatelé jazykových kurzů češtiny hlásí plné kapacity a mají nedostatek lektorů.

    Faktory ovlivňující integraci

    Integrace závisí na tzv. jistotě pobytu, tedy na možnosti zůstat v ČR za splnitelných podmínek. Dále je velmi důležitá důstojná pozice na trhu práce /tj. například právo nebýt obětí pracovního vykořisťování/. Nebo možnost vzdělávání v odborné češtině, aby nízká znalost migranty neuzavírala v nekvalifikovaných profesích. A samozřejmě také jistota vlastního bydlení.

    Základními kameny integrace jsou: 1) znalost českého jazyka, 2) ekonomická a sociální soběstačnost, 3) sociokulturní orientace ve společnosti, 4) vztahy mezi komunitami a 5) postupné nabývání občanských práv. Zvládnutí stojí velkou spoustu práce. Čeština sama o sobě je hodně nevděčný migrační „bonus“. A nejde jen o slova a gramatiku, ale taky o naše české zdvořilostní tanečky, citáty z Cimrmana, ironii a další záludnosti. S češtinou a komunikačními schopnostmi souvisí pracovní uplatnění – zaměstnavatelé nejsou zvyklí pracovat s jazykovou bariérou, jenže rozmluvit se česky cizincům často pomůže právě až fungování na pracovišti a vztahy v komunitě.