Řecká stopa připomíná paradoxy dějin

Historie a statistiky

Z Řecka uprchlo v 50. letech dvacátého století, kdy v zemi probíhala občanská válka, přes sto tisíc osob, převážně komunistů a jejich rodinných příslušníků. Útočiště našli na různých místech světa, často uvnitř východního bloku. Asi 12 tisíc z nich získalo azyl v Československu: v první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948 a1949 je následovali dospělí. 

Po aklimatizaci v karanténních táborech následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech českého Slezska a severozápadních Čech. Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu 15 tisíc Řeků. Část z nich, zejména ti starší, se snažili vrátit po pádu vlády řecké vojenské junty do své vlasti, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století.

Podle předsedy Asociace řeckých obcí v ČR Christose Bialase se v roce 2011 kvůli nepokojům v Řecku vrátily do Česka desítky rodin. Do ČR přijíždějí Řekové za prací často na pozvání mezinárodních společností.

Na území ČR dnes existuje deset řeckých komunit ve městech Bohumín, Brno, Havířov, Jeseník, Karviná, Krnov, Ostrava, Třinec, Šumperk a Javorník.V ČR působí také mnoho jiných spolků a sdružení, například Společnost přátel Nikose Kazantzakise, Nadační fond Hellenika a Lyceum Řekyň v České republice. Řecké komunity pravidelně pořádají akce kulturního a společenského charakteru, ve většině obcí probíhá výuka řečtiny a řeckých tanců.