Příběhy rodičů ukrajinských žáků

Mgr. Radka Nováková
– zástupkyně ředitele pro 1. stupeň, ZŠ Týnec

  • Kolik je ve Vaší škole ukrajinských žáků?
    Počet ukrajinských žáků se i v průběhu roku mění. Momentálně vzděláváme dva žáky na 1. stupni a pět žáků na 2. stupni. Loni v březnu jsme hned po příchodu ukrajinských rodin otevřeli adaptační skupinu, která čítala 25 až 30 ukrajinských žáků napříč oběma stupni. Od prvního týdne jsme dětem poskytli výuku češtiny jako cizího jazyka, volnočasové aktivity, později i techniku a možnost připojení na online výuku na Ukrajině, aby neztratily kontakt se svým jazykem a prostředím. Zajistili jsme jim v součinnosti se zřizovatelem školní pomůcky, svačiny a obědy.

  • Jakým způsobem Vás kontaktovali rodiče, jak se zapsali?
    S rodiči jsme byli v kontaktu již od jara roku 2022, kdy děti navštěvovaly adaptační skupinu. Komunikovali jsme prostřednictvím ukrajinské tlumočnice, která nám pomáhala s předáváním informací, zajistila správné vyplnění přihlášek a dodání potřebných dokumentů. Zápis k povinné školní docházce proběhl v červnu za přítomnosti tlumočníka. Dostavili se většinou jen rodiče, mnohdy s obavami o budoucnost svých dětí, přesto milí a vstřícní.

  • Jak se Vám daří zapojit ukrajinské žáky do výuky a trávení společného času ve škole?

    Žáci měli možnost adaptovat se na školní prostředí hned na jaře 2022. Zvykali si pozvolna, nenásilně a v září pak neměli problém zapojit se do běžné výuky. Ve škole se již orientovali, znali některé budoucí spolužáky, pomalu si osvojovali jazyk, prostě se stávali součástí naší školy a v září jen navázali na předchozí zkušenosti.

  • Měla Vaše škola předchozí zkušenost s podpůrnými opatřeními a vícejazyčnými žáky?
    S příchodem vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a žáků nadaných jsme začali nastavovat optimální podpůrná opatření dle doporučení školského poradenského zařízení. Jsme velká škola, a tak vzděláváme desítky žáků s podporou 2. a 3. stupně. Dnes, po šesti letech, mohu říct, že jsme učinili obrovský pokrok. 
    Nestačí jen vzorně vyplňovat individuální vzdělávací plány a plány pedagogické podpory. Je třeba intenzivně pracovat na změně přístupu pedagogů k dětem tak, aby podporu vnímali jako běžnou součást výuky. Protože podpořit přece potřebuje občas každé dítě.
    Od září 2016 výchovní poradci intenzivně pracovali na metodickém vedení asistentů a každé dva měsíce s nimi sdíleli dobrou praxi. Řešili i spolupráci asistenta pedagoga s učitelem při vzdělávání vícejazyčných žáků. Už v předešlých pěti letech k nám totiž postupně přišlo 8 žáků s odlišným mateřským jazykem. Pro mnohé učitele to byla nová výzva a museli jsme se naučit efektivně spolupracovat.
    Díky systematické práci a vstřícnosti pedagogicko-psychologické poradny dnes máme 19 kvalifikovaných asistentů pedagoga. Velmi si jich vážíme, jsou plnohodnotnými členy sboru, sedí s námi ve sborovně a sdílíme společně všechny radosti i strasti vzdělávání. Před dvěma lety se nám podařilo získat aprobovanou učitelku češtiny jako cizího jazyka. Jsme tak schopni v maximální míře naplnit podpůrné opatření výuky češtiny jako druhého jazyka nebo výuku zajišťujeme jako doučování z Národního plánu obnovy doučování.

  • Jak probíhá komunikace s žáky z Ukrajiny a jejich rodiči?
    Komunikace probíhá bez problému. Pravidla nastavíme hned po přijetí žáka, pomáhá nám tlumočník. Rodiče i děti obdrží veškeré přihlašovací údaje do Bakalářů, kde získávají všechny důležité informace, klasifikaci, popř. slovní hodnocení. Běžně řešíme jakýkoli problém i telefonicky, většina rodičů už se zvládne dobře domluvit. To platí i o dětech, disponují už obstojnou češtinou a mluvit se neostýchají, nebojí se říct si o pomoc.

  • Cítíte dostatečnou podporu zřizovatele (obec/kraj) a státu?
    Podpora MŠMT byla od počátku velmi intenzivní, jasná a přehledná, což trvá dodnes. Zřizovatel nám v prvních týdnech velmi pomohl s organizací a financováním adaptační skupiny. Sehnal tlumočnici a další učitelku češtiny jako cizího jazyka a byl po celou dobu aktivní, což nám velmi pomohlo.

  • Jak jsou na tom podle Vás ostatní školy v kraji?
    Podle mé zkušenosti se školy k této bezprecedentní situaci postavily čelem. Zaktivizovaly veškeré síly a podpořily vzdělávání a začlenění ukrajinských žáků. Některé volily cestu adaptačních skupin, jiné rovnou začleňovaly děti do tříd, sháněly učebnice a výukové materiály. Hodně jsme také sdíleli zkušenosti - ty pozitivní nás těšily, z negativních jsme se učili.
    Dnes již funguje vzdělávání ukrajinských žáků ve školách. Někde lépe, jinde s různými obtížemi. Problémem bývá plná kapacita výuky češtiny jako druhého jazyka v určených školách, nedostatek kvalifikovaných učitelů češtiny jako druhého jazyka, neochota školských poradenských zařízení vyšetřovat ukrajinské žáky, mnohdy nedbalá docházka dětí do školy. Není to však nic, co by se nedalo časem řešit. Vždyť je tolik vzdělávacích seminářů a webinářů! Stačí nadchnout některého pedagoga, který bude ochoten na sobě pracovat. Výuka češtiny pak nebude takovým problémem, škola získá odborníka, který dokáže podpořit vícejazyčné žáky a pomůže tak i ostatním učitelům odborných předmětů. Stačí jen spolupracovat, komunikovat, chtít.

  • Pomáhají Vám neziskové organizace? V čem?
    Odpověď na tuto otázku by byla na několik stran. Ale pokusím se ji zestručnit. V roce 2013 jsem měla velké štěstí a narazila jsem na organizaci META o.p.s. Byla to láska na první pohled a trvá dodnes. METĚ a její programové ředitelce Kristýně Titěrové vděčím za mnohé. Předaly mi neskutečné množství užitečných informací z oblasti podpory, začleňování a vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, naučily mne otevřené diskuzi, sdílení dobré praxe a předávání dovedností ostatním kolegům.
    Byl by to dlouhý výčet všeho dobrého, za co jim vděčím. Nejcennější je však pro mne znovunalezení motivace k učitelskému řemeslu, chuť nadchnout druhé, pracovat na sobě, nevzdávat se, když něco drhne. To všechno umí META. Podporuje mne po celých deset let a tím vlastně i ostatní školy v regionu, kterým se snažím předávat dobrou praxi. Neustále se zdokonaluje, poskytuje nám nejaktuálnější informace, materiály do výuky, tištěné i online učebnice a hlavně nám vždy nám ochotně pomůže. S jinými neziskovkami zatím nespolupracujeme.

  • Co byste rádi změnili (např. více peněz pro aktivnější školy/více asistentů/více psychologů/lepší koordinace v kraji)?
    Moc bych si přála, aby se zrušením pozice asistenta pedagoga jako podpůrného opatření nesnížil počet asistentů ve školách. Byl by to krok zpět ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Stálo nás mnoho úsilí naučit se s asistenty efektivně spolupracovat a všem žákům je takto nastavený systém jedině k dobru. Můžeme si dovolit zkoušet nové metody, učit v tandemu, vidět život ve třídě z jiného úhlu pohledu.
    A chybí nám zkušení psychologové, kteří by naši práci podpořili a dětem poskytli  odbornou pomoc.

  • Případně ještě co byste doporučili/vlastní komentář.
    Často přemýšlím, jak život ve škole zpomalit a zpříjemnit žákům, učitelům i rodičům. Co udělat pro dobré a spokojené žití nás všech v době průběžně přicházejících vícejazyčných žáků. Jak ještě zlepšit jejich bezproblémové začlenění do tříd a poskytnout jim vzdělávání, které jim bude přinášet uspokojení a které jim otevře dveře ke studiu na střední škole podle jejich představ.
    Doporučila bych školám zajistit si v týmu odborníka, který bude problematiku žáků s odlišným mateřským jazykem sledovat, který tyto žáky po příchodu do školy podpoří, zorganizuje vše pro jejich začlenění, pomůže kolegům s výukou a bude dostatečně empatický k dětem i učitelům. V ideálním případě dokáže své okolí nadchnout tak, aby se práce s vícejazyčnými dětmi stala pro učitele nikoli zátěží, ale velkou výzvou.