Ve škole

VE ŠKOLE

Podpora ukrajinským žákům pomůže školnímu systému

Po covidových turbulencích a totální změně stylu výuky české školství zažívá další obrovskou výzvu: do českých škol nastoupilo 51 000 ukrajinských školáků, což znamená zdvojnásobení počtu vícejazyčných dětí. Pro školy je to příležitost inovovat se, obohatit výuku, navýšit kapacity, pomoci odbourávat jazykovou bariéru u zkoušek a začít chápat všeobecný přínos asistentů pedagoga. 

Do základních škol chodí vysoký podíl ukrajinských dětí, asi 90 %. Dle výzkumu PAQ Research (Hlas Ukrajinců) je momentálně 40 % žáků dobře integrovaných, tedy má české kamarády a školu dobře zvládá. Jen asi třetina dětí však samostatně komunikuje v každodenních situacích česky, čili potřebují další intenzivní jazykovou podporu. Musejí mít vhodně nastavené adaptační období pro postupné odstraňování bariér při zapojování do běžné výuky. Do středních škol chodí jen 43 % nově příchozích Ukrajinců. Problémem je jazyková bariéra, která se projevuje už u přijímacích zkoušek. Dle dat UNICEF z celkového počtu 1,5 milionu dětí, které byly v rámci uprchlické vlny registrovány v evropských zemích, byla zapsána do škol jen třetina. Tudíž je na tom Česko relativně dobře, ačkoli jsou mezi školami zatím velké rozdíly: někde jsou děti jen umístěny bez podpůrných opatření, zatímco jinde pracují s propracovanými adaptačními mechanismy. 

  • Chodí do školy s vašimi dětmi žáci z Ukrajiny nebo jiní vícejazyční žáci?

  • Jak probíhá podle vás jejich adaptace?

  • Vnímáte vzájemné obohacení, které děti z jiných kultur do školy přinášejí?

Taky jste někdy nerozuměli zadání slovní úlohy?

Možná máte ve třídě pár dětí od září také navíc a přibyli i asistenti pedagoga. Nebo si s novými vícejazyčnými žáky zkouší poradit sám/a pedagog/pedagožka. Školy mohly od září využívat novou pozici tzv. ukrajinského asistenta pedagoga. Stačilo, aby splnily stanovený minimální počet vzdělávaných ukrajinských žáků v běžných třídách. Dle zkušeností je ale potřeba asistentů, psychologů i interkulturních pracovníků mnohem více. Byli totiž potřeba už před válkou, protože počet vícejazyčných dětí v Česku rostl. Dnes si některé školy další asistenty pedagogů financují samy, jinde kreativně zapojují ukrajinské rodiče.

Asistenti pedagoga navíc pomáhají všem dětem ve třídě. Poradí každému, kdo je na chvíli ztracený.

Díky vícejazyčným žákům dnes další a další školy přicházejí na to, v čem pomáhají asistenti pedagoga a jak výrazně zvedají kvalitu výuky. A to je pro české školy posun správným směrem, který je třeba podporovat. 

  • Máte ve třídě vašich dětí asistenta pedagoga, nebo ne? 

  • Pokud ano, jak jste s ním spokojeni. 

  • Pokud ne, ptali jste se vedení školy, proč to tak je?

  • Jaké změny byste ve škole uvítali?

Napište nám své zkušenosti přes kontaktní formulář zde na webu.

Tělo nezmara je paprsčitě souměrné, aneb čeština je těžká

Období příchodu do nového školního prostředí není snadné pro žádného žáka. Dítě si zvyká na cizí jazyk, nový režim vzdělávání, třídní kolektiv a učitele. Nově příchozí žáci si s sebou navíc mohou přinášet traumatizující zážitky. Potřebují nejprve vnímat pocit jistoty a psychické pohody, postupně začít s češtinou a až poté se zaměřit na samotné učivo. 

Když lidi přijdou o svůj mateřský jazyk, přicházejí také o značnou část své identity. Pokud se ale jejich vícejazyčnost správně podpoří, vede k upevnění sebevědomí a rozvíjí další znalosti. A to je právě úkol českých škol, kde stále přibývá vícejazyčných žáků a vzdělávací systém na ně ještě není zcela připraven z hlediska kapacit personálních ani prostorových, které je třeba budovat. A na to jsou pochopitelně potřeba větší finance do školství.

Citace pedagogů z vlastního výzkumu Migračního konsorcia, 2021

„Děti často vypadají, že česky umí, ale když se jde po porozumění, tak asistentky zjistily, že děti nerozumí ani u jednoduchých slov významu – mají „napapouškováno“, ale nerozumí obsahu. To je problém hodně u vietnamských dětí.”

„Třeba gymnázia, kde je velký zájem o studium, tak tyhle věci asi neřeší, protože se tam děti s opravdu malou znalostí češtiny nedostanou přes zkoušky. Ale já jsem se xkrát přesvědčila, že tu sedí dítě, které vypadá, že to s ním bude těžké, že ta jazyková bariéra bude malér, ale nakonec se z nich vykřešou lepší studenti a pracanti než ti čeští.”

„Je potřeba vyjmout ty děti, které takhle přijdou, z normálního vyučování a dát jim tu češtinu. Ovšem i u nás to někteří těžce nesou, protože „přece přijde o zeměpis!“ – kterému sice to dítě vůbec nerozumí, protože nemluví česky, ale učitel ho přece musí učit. Tak to kdyby byla opora z ministerstva v tomhle, tak to by bylo dobře.”

„Cítíme v poslední době, že narůstá zájem cizinců o studium na českých školách – mají dobré jméno a jsou pro rodiče přitažlivé, takže sem posílají děti na studium. A i my registrujeme velké množství zájemců a posléze i studentů.”

„Upřímně, jdou sem hlavně žáci z východního bloku – což je trochu výhoda, protože jsou to Slované – takže první čtvrtrok alespoň rozumí a pak se souvisle rozmluví.” 

„Množství vícejazyčných žáků je u nás cca 30 %. Jsem ředitelka 5 let a obecně to procento každý rok stoupá.”

„Uvítala bych funkční systém – nějakou státní politiku pro vícejazyčné děti, rady pro ředitele, nějakou poradenskou činnost, nějaké metodiky práce.”

„Oni musí jet s ostatními jejich tempem, ale zároveň si pracovat tak trochu po svém, a k tomu potřebují  podpůrná opatření, která cílí přímo na ně – nejde to udělat tak, že si jich učitel nevšímá - ve stylu „buď se chytíš, nebo nechytíš.“

„Nedaří se mi najít oporu v zákoně – vůči cizincům, kteří tu nejsou nově, jsou tu delší dobu ale nikam se neposunuli, tak jak k nim v českém vzdělávacím systému přistupovat.”

Neznalost jazyka střední školy zatím neomlouvají

Podpora vzdělávání vícejazyčných dětí zatím postrádá koncepci a je často závislá na přístupu jednotlivých škol, které o ni musí žádat prostřednictvím rozvojových programů. 

„Problematika integrace dětí s odlišným mateřským jazykem není nová, vždyť u nás dlouhodobě žijí tisíce dětí ze Slovenska, Ukrajiny nebo třeba Vietnamu. Nový je fakt, že dětí přišlo mnoho a přišly najednou,“ vysvětluje Kristýna Titěrová, programová ředitelka META o.p.s. 

Neexistující jazyková příprava je obrovský problém pro středoškolské vzdělávání. V Česku je ročně pět až osm set mladých lidí, kteří by měli pokračovat ve studiu na SŠ, ale nemohou. Ukončili totiž základní vzdělávání v zemi původu, nerozumí česky a neprojdou přes přijímací řízení. Pro zvládnutí jazyka na střední škole nestačí jen krátký kurz, jazyk na SŠ je už hodně odborný. Je třeba, aby se jim dostalo včasné a intenzivní výuky češtiny jako druhého jazyka. „Na SŠ se dostala jen zhruba třetina mladých cizojazyčných uchazečů a je nutné pro ně organizovat adaptační skupiny pro jazykovou přípravu, aby se na střední školy mohli dostat příští rok,“ uvedla Michaela Jiroutová, odborná poradkyně pro SŠ z organizace META. Podíl osmnáctiletých cizinců, kteří stojí mimo český vzdělávací systém, dosahuje podle posledního průzkumu více než 53 %. Mladých sedmnáctiletých cizinců je mimo vzdělávací systém až 33 % oproti 4,3 % Čechů. 

Novela školského zákona, která je aktuálně v připomínkovém řízení, přináší změnu v úpravě přijímací zkoušky z českého jazyka. Nově by mohli žádat o její odpuštění také uchazeči, kteří se z předchozích čtyř let alespoň dva roky vzdělávali v zahraničí. Dosud měli tuto možnost pouze absolventi zahraniční školy. “Je to skvělá zpráva pro budoucí osmáky a deváťáky. Horší je situace pro sedmáky nebo šesťáky, kteří s češtinou úplně začínají a za tři nebo čtyři roky nemohou v žádném případě konkurovat vrstevníkům s rodnou češtinou,” říká Kristýna Titěrová. Například děti s vietnamštinou či mongolštinou potřebují pro osvojení češtiny mnohem více času než děti se slovanským jazykem. 

  • Znáte nějakého adolescenta, který kvůli neznalosti jazyka zůstal mimo vzdělávací systém?

  • Zažili jste sami někdy studium v zahraničí v cizím jazyce? Jaké to pro vás bylo? 

  • Tráví vaše děti volný čas s dětmi, co mluví jiným jazykem?

  • Pokud ano, co se od nich naučily?

Napište nám své zkušenosti přes kontaktní formulář zde na webu.

Máme propracované metodiky, jak na to

Realita dětí cizinců sice není a ani před válkou na Ukrajině nebyla ideální, ale téma je prozkoumané, bohatě zdokumentované a existují propracované metodiky, jak jazykovou bariéru překonat a nechat děti zazářit. V roce 2021 navštěvovalo české základní školy téměř 30 000 žáků z ciziny. V Praze nebyla žádná škola, která by neměla alespoň jednoho žáka s odlišným mateřským jazykem, a téměř 400 škol v ČR měla takových žáků více než 5 %. Na zákonem stanovenou bezplatnou jazykovou podporu v rozsahu 70 hodin dosáhla z těchto dětí necelá čtvrtina. Přitom je jednoznačné, že zatímco bez podpory tyto děti strádají, neprospívají, pro školu představují velkou zátěž a jejich šance na dosažení středoškolského vzdělání s maturitou jsou velmi nízké. Což pochopitelně platí i o dalších specifických skupinách dětí - od těch s “dys” až po mimořádně nadané.  Dokument META o.p.s. Strategické cíle pro jazykovou přípravu a rovné příležitosti pro roky 2021–2022 může klíčovým aktérům vzdělávací politiky sloužit jako vodítko při naplňování rovných příležitostí právě pro děti a žáky s migrační zkušeností. Umožní rozvinout jejich vícejazyčnost a vzdělávací potenciál, ale zároveň s tím učiní školy otevřenější, férovější a rozmanitější.

  • Znáte organizaci META o.p.s, která se problematikou zabývá a lektoruje ve školách?

  • Znají jejich materiály na vaší škole?

Napište nám své zkušenosti přes kontaktní formulář zde na webu.

Jednodušší, než se zdá: příklady dobré praxe ze škol

  • Iryna Mykhats

    maminka dvou ukrajinských školáků, Plzeň

    Celý rozhovor

  • Mgr. Lucie Sichingerová

    koordinátorka vzdělávání cizinců. Masarykova ZŠ, Plzeň

    Celý rozhovor

  • Mgr. Radka Nováková

    zástupkyně ředitele pro 1. stupeň, ZŠ Týnec

    Celý rozhovor

  • Natalia Pihur

    uprchlice, psycholožka Člověka v tísni

    Celý rozhovor

Které změny je potřeba podporovat?

Dle výzkumu PAQ Research je potřeba:

  • Budovat nové kapacity pro předškolní děti, v přetížených krajích i v základním a středním školství

  • Snížit jazykovou bariéru ve středním školství (jiné přijímačky, jak prosazuje i META o.p.s.)

  • Zvýšit kapacity a kompetence učitelů pro výuku češtiny jako druhého jazyka, protože vícejazyčných dětí přibývá bez ohledu na příchod dětí z Ukrajiny

  • Širší nabídka neformálního vzdělávání a volnočasových aktivit pro méně privilegované žáky a pro nescholarizované žáky (hlavně pro adolescenty)

Z kulatých stolů, které Konsorcium zorganizovalo se školami a učiteli v krajích, vyplynula tato doporučení:

  • Vytvořit jednotnou metodiku umisťování dětí z Ukrajiny do škol s cílem zabránit nerovnoměrné koncentraci ukrajinských dětí v jedné škole/třídě (především v některých regionech)  a podpořit dosud nezapojené školy v participaci na vzdělávání dětí z Ukrajiny. 

  • Klíčovou úlohu při podpoře začleňování vícejazyčných dětí a žáků sehrávají kraje, proto doporučujeme posílit roli a kompetence krajského koordinátora v této oblasti. 

  • Zásadní je poskytnout školám a učitelům dostatečnou personální podporu při zajišťování vzdělávacích potřeb všech žáků v dané škole, včetně ukrajinských dětí, a to zejména prostřednictvím zajištění dostatečného počtu asistentů pedagoga včetně zajištění stabilního systému financování této pozice.  

  • Zásadní je dostatečná jazyková příprava studentů, kteří v ČR chtějí studovat na střední škole (výuka jazyka s ohledem na úroveň znalosti češtiny potřebnou pro studium na SŠ), a usnadnění přístupu ke středoškolskému vzdělávání pro cizince, kteří neovládají jazyk na úrovni rodilého mluvčího (úprava přijímacích zkoušek z ČJ na SŠ).  

  • Posílit i další formy podpory ukrajinských dětí dle jejich individuálních potřeb především v psychosociální oblasti. Cestou je zejména zvyšování počtu a dostupnosti péče školních psychologů, speciálních pedagogů, logopedů a pracovníků pedagogicko-psychologických poraden. Takto nastavený a fungující systém podpory je benefitem pro všechny žáky, nejen cizince, jelikož podporu potřebuje někdy každé dítě.

  • Na školách s větším počtem vícejazyčných žáků zřídit tabulkové místo koordinátora vzdělávání cizinců, který bude dohlížet na integraci dětí dle jejich individuálních potřeb, bude podporou pro ostatní členy učitelského sboru, bude komunikovat s rodiči a spolupracovat s organizacemi mimo školu apod.

  • Důležité je podpořit propojování škol a vytváření platformy (fóra), v rámci které mohou školy/učitelé v bezpečném prostředí sdílet své zkušenosti a příklady dobré praxe. 

  • Klíčové je pracovat s motivací dětí k výuce češtiny i ke studiu obecně. Cestou může být poskytování pozitivní zpětné vazby, úprava obsahu učiva i způsobu hodnocení s ohledem na jazykové znalosti konkrétních dětí. Zásadní je brát ohled na individuální situaci dětí a přihlédnout k jejich případným dalším vzdělávacím aktivitám na Ukrajině (online výuka) tak, aby nedocházelo k jejich přetěžování. Důležité je podpořit mimoškolní aktivity, které jim pomohou s integrací a znalostí jazyka.

Máte dotazy nebo chcete sdílet vlastní zkušenosti? Napište nám!

Tipy na výukové materiály a další zdroje

Máte dotazy? Napište nám.

Názory vyjádřené na této webové stránce nereflektují automaticky stanovisko a postoje organizace UNICEF. Prezentace materiálů (včetně map) neznamená vyjádření jakéhokoliv názoru ze strany UNICEF na legální status jakékoliv země, oblasti, politické entity nebo hranic.